... od přemýšlení o zkušenosti → k pouhému prožívání ...

... od přecházení z abstraktního světa našeho vyprávění → do přímého prožívání věcí ...

... od přemýšlení o tom, kdo jsem → k uvidění sebe sama ...

... od shromažďování a kumulování informací o svém lidském designu → k žití vlastního designu ...

... od pasování se do toho, jak by to mělo být → do umění rozlišování ...

... z moralizování věcí a situací na dobré nebo špatné → k přijetí toho, jaké to je ...

... od lidského konání → k lidskému bytí ...

Toto setkání bude o prohlubování intuitivního cítění neviditelné přítomnosti a schopnosti rozlišování,                                tréninku mysli a probouzení pozorovatele.

Chceme prohloubit umění zacházet sám se sebou, jinak řečeno zabrzdit „být nepřítel sám sobě“ a nesypat si zbytečně popel na hlavu: umění chránit se sám před sebou.                                                                                                                                    Z toho se současně zvedá ten největší stres v nás tím, že člověk je největší nepřítel sám sobě.

Poslouží nám k tomu: Konceptuální rovina (Human Design), Abstraktní rovina (Tanec) rovina a Nekonceptuální (Fenomén všech Fenoménu)

Konceptuální rovina:

Human Design znalost o rozlišování, která mapuje způsob, jak je naprogramováno naše individuální vědomí. Slouží k tomu, abychom se mohli správně navigovat skrze prostor a v interakci s okolím.

Abstraktní rovina:

Tanec, umění co se dá těžko definovat, a které nás vede k tomu být zcela intimní se vším, co se odhaluje a následně tvaruje krásu našeho výrazu prostřednictvím pohybu. Poslouží jako rituál milování našeho těla zevnitř skrze celou škálu jeho projevů a znění.

Tanec a kreativita osvobozují člověka od uvěznění v čase a vrací ho do kontaktu se svým tělem a s tím, co ho přesahuje a duševně vyživuje. Kreativní pohyb umožní nakládat s vlastní bolestí a pohybovat se směrem k potěšení, revitalizovat se. Pomáhá emocionálně vyzrát a citově se vyživit. Člověk pak není zátěží v rodině ani ve společnosti. Každá potlačená emoce v člověku je nebezpečná, a když se nahromadí, oslabuje imunitní systém a celkově narušuje duševní zdraví.

Emoce mají volně kolovat v těle jako krev.

Budete vedeni k rozpoznávání toho, co se zamlžuje a jednoduše přehlíží. Nebudete se do ničeho pasovat. Jen s lehkostí objevovat a intuitivně skrze smyslové receptory zakoušet bdělou přítomnost a hluboce se do ní uvolňovat. To nám umožní zažívat skutečné spojení se sebou a světem kolem v mnohem hlubší intimitě, než jsme doposud byli schopni.

Nekonceptuální rovina:

Fenomén všech fenoménů, rovina nespecifická, rovina neustálé obnovy všech smyslů, myslí neuchopitelná rovina bytí (meditace).

Pocitově budeme zakoušet rovinu bytí a uzemňovat se do temného mysteria sakrální prázdnoty do jejího těhotného klidu a magnetismu.

Budeme směřovat k rozpoznání orientačních bodů, které vedou do přímého spojení a usazení se v bytí. Tím se budeme zbavovat závislosti na „destrukci“, na přemýšlení o tom, co má a nemá být a otáčet svoji pozornost k přímému zakoušení, k setkání s realitou. Opustíme povrch narativního vyprávění mysli a půjdeme do hlubších úrovní vědomí, kde to tepe a nebzučí.

Mysl je třeba trénovat, aby mohla zůstávat svěží a otevřená, aby se mohla propojit prostřednictvím smyslů s různými úrovněmi míru a přítomnosti ticha, aby tak sama na sebe  mohla nahlédnout. Uzemnění do ticha intenzivně posílí spojení se sebou, rychleji pak navážete kontakt s tím, co se odehrává a není vidět. 

Nedívat se na to před sebe ani do sebe,

ale být tím, co se dívá.

Není to procesování,

ale přímé rozpoznání bezprostřednosti.