~ 1 394 slov, doba čtení 7 minut
Poslední roky kolem sebe sleduji jak se proměňují vztahy všech úrovní: manželství, partnerství, milenecké vztahy, rodiny, pracovní týmy, firmy, přátelství i nejrůznější dlouholeté dohody a spojenectví.
Některé se rozpadají. Jiné zůstávají, ale potřebují úplně novou podobu. A vedle nich vznikají vztahy, které bychom před dvaceti lety možná ani neuměli zařadit.

Lidé si častěji říkají:
Jak vlastně chci s druhými žít? Co ještě chci sdílet a co už potřebuji mít svoje? Musí můj partner opravdu zastávat všechny role, které jsme od partnerství očekávali dřív? A proč mi najednou přestávají vyhovovat dohody, které ještě před několika lety vypadaly úplně normálně?
V Human Designu má tahle proměna širší souvislosti. Blížíme se k únoru 2027 a k završení jednoho velkého kolektivního cyklu.
A možná právě proto dnes tolik lidí cítí, že starým způsobem už vztahy žít neumějí, zatímco ten nový se teprve rodí.
O změnách roku 2027 se v Human Designu mluví často. Někdy to může působit, jako bychom měli jednoho rána vstát a svět bude jiný.
Tak to samozřejmě nevypadá.
Velké kolektivní změny se propisují do života postupně. Vidíme je v chování lidí, v rodinách, ve vztazích, ve fungování institucí, ve způsobu práce, vzdělávání i podnikání.
Human Design popisuje období, které právě končí, prostřednictvím Inkarnačního kříže plánování. Jeho součástí jsou brány 37, 40, 9 a 16.
A právě jejich témata velmi dobře popisují svět, ve kterém většina z nás vyrostla.
Brány 37 a 40 vytvářejí kmenovou dráhu Komunity. Je v ní silné téma dohod a vzájemnosti.
Já udělám tohle pro tebe, ty uděláš něco pro mě. Patříme k sobě. Jsme rodina. Jsme manželé. Jsme firma. Jsme tým. Jsme společenství.
Kmenové struktury v sobě nesou i archetyp trvání. Když jsme něco vytvořili, snažíme se to udržet. V dobrém i ve zlém. Když jsme se vzali, máme spolu přece zůstat. Když jsme založili firmu, musíme ji udržet. Když jsme se k něčemu zavázali, očekává se určitá loajalita.
Po mnoho generací to vytvářelo velmi pevnou kostru společnosti.
Druhou část tvoří kolektivní logické brány 9 a 16.
Devítka přináší schopnost zaměřit se na detail a něčemu se opravdu věnovat. Šestnáctka opakováním rozvíjí dovednost a talent.
Studujeme. Trénujeme. Získáváme kvalifikace. Budujeme kariéru. Zdokonalujeme postupy. Hledáme vzorce, které budou fungovat také zítra.
Logický kolektiv se přirozeně dívá dopředu:
Co bude? Jak to uděláme? Jak se zajistíme? Co máme vystudovat, vybudovat, natrénovat a vytvořit, aby budoucnost fungovala?
Tohle všechno patří k frekvenci světa, ve kterém jsme byli vychováni.

Závěrečná fáze Inkarnačního kříže Plánování (2020-2026) je velmi zajímavá právě tím, že některé jeho principy můžeme vidět skoro v karikatuře.
Systémy se snaží udržet samy sebe, i když už dávno neodpovídají realitě. Instituce fungují způsobem, jehož smysl lidé přestávají chápat. Staré dohody se dodržují spíš ze zvyku než proto, že skutečně fungují.
Od roku 2020 se tento proces stal velmi viditelným. Covidové období přineslo obrovský zásah do fungování institucí, práce, vzdělávání, rodin i vztahů. Najednou jsme mnohem ostřeji viděli, které systémy jsou živé a funkční a které drží především silou zvyku, pravidel a kolektivního očekávání.
A stejné otázky postupně pronikly i do našich domovů.
Poslouchám to kolem sebe několik posledních let.
„Já už to takhle nechci.“
„Chci mít vlastní prostor.“
„Chci rozhodovat o svých penězích.“
„Chci vlastní práci.“
„Chci část života sdílet a část si ponechat pro sebe.“
„Chci tě milovat, ale potřebuji také svůj svět.“
„Chci být s tebou, protože si tě vybírám.“
JÁ CHCI a JÁ POTŘEBUJI jsou velmi silná témata současných vztahů.
A vztah, který dokáže vytvořit prostor pro individualitu obou lidí, se může proměnit spolu s nimi. Někdy se přestaví skoro od základů. Partneři si znovu nastaví finance, čas, bydlení, sexualitu, práci, péči o děti nebo míru společného života.
Jiné vztahy takovou proměnu neunesou a skončí.
I to dnes vidíme velmi často.
Jedním z konkrétních příkladů, které kolem sebe pozoruji, je přístup ke společnému majetku a financím.
Lidé vstupují do manželství a zároveň si právně upravují rozsah společného jmění manželů (SJM). Někteří to dělají i po mnoha letech manželství.
Chtějí nést větší odpovědnost za vlastní ekonomická rozhodnutí. Chtějí vědět, co je jejich, za co odpovídají a kde začíná odpovědnost druhého.
Přitom se mohou milovat a chtít spolu žít.
Pro mě je právě tohle krásně viditelný příklad toho, jak se samotný archetyp partnerství aktualizuje.
Naše generace ještě velmi dobře zná představu partnera jako takové lidské multifunkční tiskárny.
Jeden člověk měl být manžel nebo manželka, milenec, nejlepší kamarád, rodič našich dětí, ekonomický partner, živitel, psycholog, vrba, spolubydlící, organizátor volného času, rodinný instalatér, parťák na dovolenou a člověk, se kterým budeme ideálně sdílet stejné názory, hodnoty, tempo života i představu o budoucnosti.
To je obrovské množství funkcí vložených do jediného člověka.

A v tomto podle mě začíná teď přicházet velká úleva.
Nemusíme mít všechno s jedním člověkem.
Můžeme mít nádherné intimní partnerství a každý přitom podnikat s někým jiným.
Můžeme společně žít a každý hospodařit se svými penězi.
Můžeme s někým vytvořit mimořádně silné pracovní spojenectví, přestože mezi námi vůbec není intimní přitažlivost.
Můžeme investovat s jedním člověkem, tvořit projekty s druhým, mít hluboké přátelství s třetím a milovat čtvrtého.
Tohle poslední roky velmi intenzivně pozoruji i ve svém životě.
Ve videu na mém YouTube kanálu o tom mluvím hodně osobně.
V posledních letech mám kolem sebe několik žen, se kterými vytvářím velmi silná spojenectví. S jednou řeším investice a finance. S jinou podnikání. S další vznikají nové projekty. S dalšími sdílím úplně jiné části života.
A obrovským spojencem je pro mě také moje mamka, která vytváří praktické zázemí pro to, abych mohla dělat svoji práci.
Každý z těch vztahů má jinou funkci. A mně to začalo připadat neuvěřitelně přirozené.
Zároveň mám muže ráda. Intimita, přitažlivost, fyzická blízkost a mužsko-ženská polarita mají v mém životě svoje místo. Jen už nepotřebuji, aby člověk, se kterým sdílím intimitu, automaticky převzal také všechny ostatní oblasti mého života.
Možná právě tak paradoxně mohou některá partnerství přežít.
Představte si tu úlevu. Potkáte člověka, který vás neuvěřitelně fyzicky přitahuje. Je vám s ním dobře. Vaše tělo ho miluje.
Nemusí zároveň splňovat vaše představy o ideálním obchodním partnerovi.
Nemusí mít stejný způsob práce.
Nemusí s vámi investovat.
Nemusí mít stejné přátele.
Nemusí být člověkem, se kterým rozeberete každou psychologickou vrstvu svého života.
Stejně tak vy nemusíte být vším pro něj.
Vzniká prostor, ve kterém se dva lidé mohou potkat mnohem svobodněji.

V Human Designu je rok 2027 spojený také s hlubokou mutací Solar Plexu – emocionálního centra.
Je to dlouhodobý evoluční proces, který se netýká jednoho člověka ani jednoho partnerského vztahu. V modelu Human Designu jej sledujeme jako kolektivní mechanickou proměnu, která se postupně propisuje do způsobu, jakým lidé prožívají blízkost, emocionalitu, intimitu, potřeby i vztah k druhým.
Proto mi připadá důležité vnímat současné dění v širších souvislostech. Když se vám mění vztahy, nemusí to automaticky znamenat, že jste něco pokazili.
Možná zjišťujete, že už nedokážete žít některé staré dohody. A možná jste objevili úplně nové typy vztahů a spojenectví, pro které zatím ani nemáme pojmenování.
Přestože se kolektivní svět mění, je důležité nezapomínat, že pořád jsme každý jiný.
V Human Design mapě je vidět také naše individuální kapacita vztahovat se k druhým lidem.
Právě zde pracujeme s pěti typy definice:
Každá z nich vytváří jinou přirozenou zkušenost se vztahy, blízkostí, propojením a potřebou druhých lidí.
V době, kdy se kolektivní pravidla rozpadají a každý kolem nás říká něco jiného, může být obrovskou úlevou zjistit:
„Aha. Takhle to mám já.“
„Takhle moje tělo funguje dobře.“
„Tady nepotřebuji naplňovat cizí představu o tom, jak má vypadat správný vztah.“
„Tady naopak něco skutečně potřebuji, protože je to součást mého vlastního nastavení.“
Kdo chcete prozkoumat a pochopit svou kapacitu a energetické nastavení tvořit a udržovat vztahy, videa ke všem pěti typů, vztahových definic najdete v programu Já a moje vztahy.
V době tak velké proměny je znalost vlastního nastavení velmi pevný bod. Z tohoto místa můžete pak mnohem klidněji hledat podobu vztahů, ve kterých se vám skutečně dobře žije.
